SONDA DO 7000 LET EXISTENCE ČLOVÉKA NA ÚZEMÍ ROHATSKA

letecky-pohled-rohatsko.jpgZÁBLESK PÍSEMNOSTÍ O 510 LETECH TRVÁNÍ VESNICE ROHATSKA

Zprávu vypracoval pan Mgr. Jiří Valdhauser z Městského muzea v Mladé Boleslavi a o události z novější doby doplnil starosta obce pan Václav Král.

Zájem lidí o zem, vodu, porost, zvěř i ryby na místech dnešního katastrálního území Rohatska vyvolala neobyčejně příhodná poloha na slunné, k jihovýchodu obrácené nízké terasy nad říčkou Klenicí. Takových míst v příhodném klimatu nebylo mnoho.

První stopa člověka v Rohatsku

Pazourkový čepel nožíku s dřevěnou rukojetí dlouhou 8 cm,uložený v expozici regionálního muzea v Jičíně, představuje nejstarší svědectví přítomnosti člověka, a to již v mladší době kamenné v 5. tisíciletí př.n.l. Shodou okolností se u nás tehdy objevili první zemědělci, kteří kopaničářsky obdělávali často pšeničná pole, ale i chovali hovězí dobytek.

Potom tisíce let tápání člověka

Lidé následující doby bronzové, ti, co archeologům zanechali skrčence, později popelnice

bydleli a pohřbívali v okolí obce, například v Dolním Bousově, Obrubech a Sukoradech. Později, v době železné, se u Klenice objevili Keltové jménem nejstarší známí obyvatelé Čech, po nich v 1. až 5. století n.p. Germáni, kteří sídlili pouhých 1,5 km severovýchodně od Rohatska na okraji Dolního Bousova. Potom přišli naši přímí předkové Slované, kteří již v době Velkomoravské říše v 9.století založili svoji vesničku na rozhraní katastrů Rohatska a Dolního Bousova nad železniční tratí na Mladou Boleslav. Tam žili bezmála 300 let.

Středověká kolonizace: mávnutí proutku, po němž bylo založeno Rohatsko

Ve 13.století za vlády posledních Přemyslovců kdosi přišel s ideou k založení zemědělské vesničky snad o 5-6 usedlostech. Historik Josef Pekař ukázal, že týž zakladatel zřídil obec Bousovy, Lhotu Záhumenní a Trní. Jak se jmenoval?

Proč se jmenuje Rohatsko tak, jak se jmenuje?

Jakýsi zeman (či lokátor) se určitě jmenoval Rohatec nebo Rohata a byl příslušníkem nižší šlechty. Ten se nepochybně stal majitelem reality (=vsi). Ovšem nějakým řízením osudu, například počinem,válečnou událostí, infekční chorobou „jeho“ ves dočasně zanikla. Po čase byla obnovena, ale říkalo se jí po zakladateli s příponou –sko, značící ještě zpustlou a pak obnovenou vesnici. Jiné výklady jména Rohatsko jako místa s neobvykle zakončeným „rohatým“ polem nejsou správná.

První písemná zpráva o Rohatsku r.1497

Poprvé se jméno Rohatsko objevilo v kupní smlouvě o prodeji kosteckého panství. Prodejcem byl Házmburk, kupcem Šelmberk, první známí majitelé Rohatska. V listině najdeme o Rohatsku jedinou informaci, že to byla ves „celá“ (nedělená mezi více majitelů). A také chybu písaře, který místo Rohatsko napsal Rohalsko.

Kterak se majitelem Rohatska stal Adam Mstidruh z Chlumu

Po několika desetiletích kostečtí páni o Rohatsko přišli. Jak? To nikdo neví, zemské desky se zápisy roku 1541 shořely. Nicméně do roku 1599 tvořilo Rohatsko malé panstvíčko spolu s Hořením Bousovem (kde byl pivovar), dále s Přepeři a „Vochvišťovicemi“ (dnes Ošťovice). Jeho majitelem byl (tehdy ani chudý ani středně zámožný) Adam Mstidruh z Chlumu, příslušník šlechty na Boleslavsku již od 13.století. Panstvíčko Hoření Bousov s Rohatskem prodal kosteckému pánu Oldřichovi Felixovi z Lobkovic za 9.500 kop grošů (1,330.000 předválečných korun).

Poddanství rohatských k majitelům hradu Kost 1599 – 1848

Od 17.století toho historikové o Rohatsku vědí více, ale hlavně o povinnostech, daních a robotě. Přesto pár informací o vsi Rohatsko máme již jistých :

  • počet stavení nepřekračoval dvacítku,
  • na Klenici se rozkládaly dva větší rybníky Rohatecký a Větrník,
  • ke vsi přináležel již roku 1644 mlýn o třech kolech (patřil Jiřímu Janetkovi a ten za něho platil činži 43 zlatých a 44 korců žita).

Pár zajímavostí na závěr

  • Nejstarší jména obyvatel vesnice z roku 1654 : Jiřík Zahrádka, Samuel Slavík, Václav Čížek, Havel Janda, Mikuláš Krejčí, později Jan Král, Jakub Maxa. Z Rohatska za třicetileté války zmizely rodiny Kosovských a Drahovských.
  • Výlov Rohateckého rybníka roku 1644 činil 9.660 kaprů a 600 štik.
  • Roku 1648 konali Rohatští robotu „trhání konopě“, tedy lnu.
  • Roku 1738 odváděli Rohatští na hrad Kost vejce .
  • V hospodě v Rohatsku se roku 1738 vypilo 14 sudů piva z pivovaru na Kosti (pro srovnání v Horním Bousově se vypilo 46 sudů).
  • Stížnost na gubernium dne 6.7.1782 podepsali spolu s Dolnobousovskými i Rohatští, šlo o zastavení platů za žennou robotu.
  • Pravděpodobně v roce 1830 byla v obci postavena kaplička se zvonicí a lípou a obec v té době přispěla Dolnímu Bousovu na sochu sv.Václava, umístěnou na rozhraní katastrálních území obou obcí. V sedmdesátých letech 20.století byla socha sv.Václava vandaly často poškozována a nakonec shozena. Po několikátém „uložení“ sochy ve sklepních prostorách pod rohatskou hospodou, byla socha společným úsilím občanů Rohatska a Dolního Bousova předána k restauraci.Znovu na původní místo byla postavena v roce 1990, avšak v roce 2005 byla nezjištěnými pachateli zcizena a odvezena neznámo kam. V současné době probíhají jednání o zajištění nové sochy sv.Václava.
  • V roce 1882 byly zasazeny poblíže usedlosti č.1 dvě lípy, které spolu s lípou u kapličky jsou bezesporu nejstaršími stromy v katastru obce.V té době jsou přes katastr vedeny trasy stavby železniční tratě Bakov nad Jizerou – Kopidlno a později Ml.Boleslav – Stará Paka. Železniční zastávka byla ale zřízena po nekonečných jednáních a na náklady obce až po sto letech provozu (první slavnostní zastavení vlaku na rohatskými občany vybudované zastávce bylo v roce 1992).
  • Další události od roku 1920 jsou detailně popisovány ve dvou svazcích obecní kroniky a jsou uloženy na Obecním úřadě v Rohatsku.

 zpět na začátek...

Máte-li jakýkoliv dotaz, neváhejte nás kontaktovat:

Rádi zodpovíme Vaše dotazy

 *
 *
 *

 * (opatření proti SPAM robotům)
* povinné údaje